Může existovat život i jinde v naší sluneční soustavě?
Velmi Äastým námÄ›tem nejrůznÄ›jÅ¡Ãch pÅ™ÃbÄ›hů a povÃdek je již od chvÃle, co jsme objevili existenci jejich planet to, že na nich objevÃme život, pokud možno stejnÄ› inteligentnÃ, jako jsou lidé. To byla ostatnÄ› jedna z vÄ›cÃ, která dala podnÄ›t ke vzniku vÄ›decko-fantastického žánru. AvÅ¡ak jak můžeme vidÄ›t napÅ™Ãklad z dÄ›l jako Válka svÄ›tů, rozhodnÄ› se nejedná o nic modernÃho.
Â
Â
Je vÅ¡ak dobré se zamyslet nad tÃm, jak to vlastnÄ› s otázkou života na jiných planetách naÅ¡Ã sluneÄnà soustavy vypadá. To je totiž prozatÃm jediné mÃsto, kde to můžeme Å™Ãci s relativnà jistotou. A ukazuje se, že ani zde to nenà tak jednoduché.
Â
V takzvané obyvatelné zónÄ›, tedy ve vzdálenosti od Slunce, která nenà pÅ™ÃliÅ¡ velká, ani pÅ™ÃliÅ¡ malá, jsou pouze tÅ™i planety: VenuÅ¡e, ZemÄ› a Mars. A pouze ZemÄ› má skuteÄnÄ› podmÃnky k tomu, aby se zde mohl život vůbec vyvinout. VenuÅ¡e má pÅ™ÃliÅ¡ hustou atmosféru, plnou sklenÃkových plynů, zatÃmco Mars ji naopak postrádá.
Â
Â
Ale co ostatnà planety? Za Marsem najdeme už jen plynné obry, na kterých život vzniknout zkrátka nemůže. AvÅ¡ak tyto obřà planety majà mÄ›sÃce, a zde už je to ponÄ›kud jiná vÄ›c. Zaměřit se můžeme pÅ™edevÅ¡Ãm na Jupiterův mÄ›sÃc Europa, který obsahuje oceány slané vody. Na jeho dnech jsou pak sopeÄné průduchy, které ji ohÅ™ÃvajÃ. DÃky tomu tak zde může vzniknout život, byÅ¥ pouze ve formÄ› primitivnÃch bakteriÃ. Je vÅ¡ak potÅ™eba dodat, že to doposud nebylo prokázáno, a jedná se pouze o teorii.
Â
Pokud jde o skuteÄnÄ› inteligentnà život tak, jak si jej pÅ™edstavujeme, pak si můžeme být jisti, že se v naÅ¡Ã sluneÄnà soustavÄ› zkrátka nenacházÃ. JistÄ›, galaxie je obrovská, a vesmÃr sám jakbysmet, takže nenà vylouÄeno, že nenà nÄ›kde ve vedlejÅ¡Ã galaxii. V naÅ¡em okolà jej vÅ¡ak nenajdeme. A kdo vÃ, možná je to tak dobÅ™e. Nikdo totiž nemůže Å™Ãci, zda bychom byli na nÄ›co takového pÅ™ipraveni.