Nechce se nám platit drahý nájem

Socialismus přinesl lidem v naší zemi něco zlé a něco dobré. To dobré jsou například panelová sídliště. Mezi námi se sice najde řada kritiků, kteří tamní urbanistický směr považují spíše za králíkárny, jenže v těchto králíkárnách dnes bydlí necelé tři miliony obyvatel naší země, což je necelá třetina celkového počtu lidí, kteří v České republice žijí. Nebýt této výstavby, kdoví jak by se tu vyvíjel trh s nemovitostmi a kolik by tu bylo bezdomovců.

Kdo bydlel ve státním bytě za socialismu, zaplatil za měsíční nájemné něco málo přes dvě stovky s průměrným platem přes tři tisíce korun. A dnes? Výše nájemného vám ukrojí ze mzdy pořádnou porci peněz – průměrná mzda je v Praze cca 56 tisíc korun a průměrný nájem přes 22 tisíc Kč, tedy necelá polovina vašeho platu. Toto je také důvodem, proč se lidé rozmýšlí financovat raději nebankovní hypotéku a splácet tím pádem vlastní bydlení. Bydlet ve vlastním domě je ovšem něco úplně jiného, než být odkázáni na milost pronajímatele, který se může kdykoli rozhodnout byt prodat nebo se do něj nastěhovat.

Ve státních bytech jste měli za socialismu v podstatě jistotu, že o bydlení nepřijdete, ale dnes si nemůžete být jisti ani jediný den. A jestliže si na byt zvyknete, přivyknete tamní lokalitě, máte tu přátele a známé a výhodné zaměstnání, a během tří měsíců se musíte stěhovat na druhý konec města nebo do úplně jiné oblasti, je to nepříjemný šok a stres. V České republice panuje trend vlastního bydlení, lidé dávají raději přednost tomu obývat prostory, které mohou využívat podle potřeby tak, že mohou domy či byty rekonstruovat, přestavovat, dispozičně měnit a libovolně s nimi disponovat ve smyslu pronájmů nebo podnájmů. Trend vlastního bydlení v naší zemi bude zřejmě převládat i v budoucnu, dá se to předpokládat i v souvislosti s růstem cen nemovitostí.